Dle novodobých výzkumů se na zahraničních středních školách
identifikují jako transgender nebo nebinární až 2 procenta dětí. Kolik je jich
v Česku zatím nevíme, jelikož při sčítání lidu, nabízely kolonky pouze dvě
možnosti: muž nebo žena.
V dnešním článku si přiblížíme téma nebinárních dětí. Tedy dětí,
které se neidentifikují ani jako chlapec, ani dívka.
Nebinárnímu dítěti je identifikace sebe sama jako muže nebo ženy jednoduše cizí. Kdyby si mohlo vybrat, nejraději by nezvolilo žádnou z těchto možností nebo se volně pohybovalo mezi oběma tak, jak se zrovna cítí. V rodném listu přitom ale mají uvedeno jméno, které na jednu z těchto kategorií jasně odkazuje. Proto tyto děti upřednostňují způsob oslovení pomocí prvního písmene jejich jména. Například pokud mají v občance uvedeno Monika nebo Martin, zkrátka chtějí, ať je jejich okolí oslovuje pouze „eM“.
Je
důležité říci, že nebinární nemají problém se svým tělem a netrpí v něm
tak jako transgender lidé. Vnímají své tělo jako stejně dobré nebo špatné jako
kterékoliv jiné. Zásadní rozdíl je spíše v sebepojetí a obecně vnímáním
vlastní identity. Český jazyk není k nebinárním dětem příliš přívětivý,
protože se jen těžko mohou zbavit rodových koncovek. Nejdůležitější je proto
takovým dětem naslouchat. Některé upřednostní například oslovení ve středním
rodě, tedy „já jsem udělalo“. Jiné mohou vyžadovat, aby se užívání mužského a
ženského rodu střídalo.
Právě se vám dítě svěřilo, že se cítí být nebinární nebo i s jinou okolností týkající se sexuality? Sdělit něco takového rodičům nebývá lehké, a proto vám přinášíme tipy, jak se s touto novinkou vypořádat a zároveň posílit vztah se svým dítětem.
Potřebujete si promluvit s psychologem? Využijte online konzultace s psychology poradny MOJRA
Zajímá Vás rozdíl mezi terapeutem a psychologem? Přečíst si o tom můžete v tomto článku!
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.