Příležitost dělá zloděje... Dokonce i z dětí

Mysleli jste, že máte v pokladničce na dovolenou o pár korun navíc, ale nejsou tam? Hromadí se ve třídě vašeho dítěte stížnosti na to, že se žákům ztratila kde jaká drobnost? Nebo vám snad chybí pár drobných v peněžence? Možná byste měli zpozornět a všímat si varovných signálů dětských krádeží.

Impulzivní jednání nebo promyšlený čin?

V souvislosti s dětskými krádežemi je třeba brát v potaz věk dítěte. Čím je dítě mladší, tím spíš jedná impulzivně a dopady jeho chování si často neuvědomuje. Malé děti si zkrátka berou, co chtějí a nepřemýšlí nad tím, jestli jsou dané věci jejich nebo někoho jiného. V hledáčku jim spíš než peníze končí hračky nebo sladkosti. V tomto případě postačí dítěti vysvětlit, jak se věci mají a že si hračku může jednoduše půjčit s použitím kouzelných slovíček.

Jakmile se děti dostanou do školního věku, začínají chápat smysl a hodnotu peněz. Ty se stávají více a více objektem jejich zájmu a to především proto, že si za ně mohou pořídit to, co by opravdu chtěly. V tomto věku začínají mít peníze pro děti jakousi „kouzelnou moc“. Nejčastěji dochází ke krádežím v rodinách, kde se za peníze kupují pouze potřebné a užitečné věci a na dětské výstřelky zkrátka nevybyde. I přesto je řešení poměrně jednoduché. Častokrát stačí, pokud dětem začneme dávat kapesné. Nemusí být ani přemrštěně velké, mnohdy stačí jen pár korun, za které si dítě může koupit, co mu padne do oka. V lepším případě se vaše dítě naučí peníze i odkládat a šetřit.  

Typy dětských krádeží

Motivy krádeží u dětí mohou být různé. Abychom odhalili ten pravý je na místě otevřená a upřímná komunikace a to jak ze strany rodičů, tak i učitelů nebo výchovných poradců. Pokud totiž není krádež včas odhalena a řešena, zaděláváme si na vážnější problém. Dítě si tento typ chování osvojí a své potřeby jím bude uspokojovat stále častěji. Ale teď už se pojďme podívat na jednotlivé typy krádeží:

• Krádež za účelem uspokojení potřeb – často se objevuje u dětí ze složitějších sociálních poměrů, které nemají nebo neznají jiný způsob, jak peníze získat. Dítě tak krade, aby si mohlo například koupit svačinu. Vážnějším případem jsou pak děti s dalším rizikovým chováním, které peníze kradou, aby si za ně mohly koupit návykové látky.

• Krádež za účelem získaní pozornosti – tento typ krádeží je nejčastější u rozvedených rodin nebo rodin, kde dochází k častým hádkám před dítětem. Dítě na sebe chce upozornit. Dobře ví, že pozornost je negativně laděná, ale i za tu je paradoxně rádo.

• Krádeže pro druhé – dítě si krádežemi snaží získat kamarády. Těmito krádežemi jsou nejvíce ohroženy děti s nízkým sociálním statusem.

• Krádeže jako vykoupení – tento typ může úzce souviset s předchozím bodem. Dítě může krást buď kvůli šikaně, kdy je nuceno k tomu, aby něco ukradlo, nebo je vydíráno, a proto nevidí jiné východisko. Nebo je krádež jakýmsi vstupním rituálem do nějaké party.

Co můžu jako rodič dělat?

V první řadě se neobracejte k problému zády. Tím, že jej zametete pod koberec, nepomůžete ani sobě, ani dítěti. Řešení by pak mělo být přijatelné pro obě dvě strany a měli byste k němu dojít pokud možno společně.

Nazývejte věci pravými jmény a pokuste se vyvarovat přílišnému projevu emocí. Buďte spravedliví, ale důslední. Důležité je také to, abyste byli jako rodiče v postoji jednotní, aby dítě nebylo zbytečně zmatené.

Pokud dítěti kapesné již dáváte a přesto něco ukradlo, není vhodné mu jej úplně odebrat. Dostanete se tím do začarovaného kruhu, kdy si dítě opět peníze bude opatřovat nelegální cestou. Mnohem vhodnější je, zapojit dítě do komunikace a plánů o rodinném rozpočtu. Ukázat mu, co lze za peníze koupit a jak je těžké peníze poctivě vydělat.

Pokud si jako rodič nevíte s dítětem rady a krádeže se neustále opakují nebo stupňují, zvažte vyhledání odborné pomoci. Nejdostupnější a nejrychlejší je promluvit si s třídním učitelem a zjistit, jestli se u dítěte neobjevuje i další rizikové chování. Případně můžete využít školního psychologa či metodika prevence, kteří vám vhodné řešení jistě doporučí.